Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie města

Město Planá

Město Planá leží na rozhraní pohoří Český les, Slavkovský les a Tepelská vrchovina. 

Nejstarší písemná zmínka o Plané je v listině z roku 1251, kdy král Václav I. svěřil patronátní právo nad plánským kostelem mnichům z cisterciáckého  kláštera ve Waldssasenu.

Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech.

Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu kolem románského-gotického  kostela sv. Petra a Pavla, který je nejstarší dochovanou stavební památkou v Plané.

plana---2009-036.jpg

Nejstarší část vlastního města byla pravděpodobně postavena v průběhu 13. a 14. století.  Kolem roku 1400 byla Planá na tehdejší dobu poměrně velkým městečkem s náměstím a několika přilehlými uličkami.

V držení panství Planá se vystřídalo několik šlechtických rodů, které sídlily v plánském zámku. Byli to pánové z Dobrohošti, Žeberkové, Šlikové, Sinzerdorfové, Nostitzové a Nostitz-Rhieneckové.

Město prošlo obdobími rozkvětu i úpadku. Nejvíce byla Planá postižena v 16. století, kdy bylo město dvakrát zachváceno epidemií moru a téměř vylidněno. V té době začala ve větší míře germanizace Plané, když se do města stěhovali noví obyvatelé, hlavně ze sousedního Bavorska.

Dne 5. května 1945 bylo město osvobozeno americkou armádou. Po 2. světové válce došlo k odsunu většiny německého obyvatelstva. A nastalo nové osidlování města i okolí.

Ve městě a  jeho místních částech (10)  žije v současné době přibližně 5 500 obyvatel.

   

Městská památková zóna

Město Planá náleží v rámci Plzeňského kraje mezi 21 měst, která mají historicky nejcennější  části svých území prohlášeny za památkové zóny.

Městská památková zóna v Plané byla vyhlášena v roce 1992.

 

Na památkově chráněném území se nachází:

  • Areál zámku č.p. 248
  • Radnice č.p. 1
  • Soubor městského opevnění 
  • Kostel sv. Petra  a  Pavla
  • Kostel Nanebevzetí  Panny  Marie
  • Fara  č.p. 133
  • Městský dům č.p. 7,  8,  10 , 25,  29,  30,  35,  38,  40,  41,  42,  45, 46,  47, 48, 49 ,50, 52, 53,  56,  95,  120,  121
  • Emblém sekerky na fasádě č.p. 95
  • Sloup  sv. Jana Nepomuckého
  • Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého 
  • Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého  (Zámecká ul.)
  • Smírčí kříž 

Mimo památkově chráněném území  se nachází dále ještě:

  • Smírčí kříž
  • Poutní kostel sv. Anny

 

Hornické muzeum

Štola Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla vyražena koncem 16. století v době největšího rozkvětu dolování stříbrných rud v Plané a jejím okolí. O rozkvětu a důležitosti města svědčí i to, že tehdejší majitelé panství a dolů, Šlikové, měli v Plané svoji mincovnu, zde razili stříbrné mince. Štola byla ražena ručně z jižní strany táhlého návrší, na kterém stojí historické jádro města. Měla ověřit možný výskyt stříbrných rud, které byly v té době s úspěchem dobývány na svazích Bohušova vrchu. Celková délka důlních prací je necelých 200 m a na mnohých místech je dosud dobře patrná přesná ruční práce tehdejších horníků. Dnes je celý labyrint chodeb zpřístupněn veřejnosti a je v něm instalována expozice vývoje rudného hornictví, které je v současné době v Čechách prakticky zlikvidováno. Množství exponátů, tematicky utříděných, působí v podzemních prostorách velice autenticky.

Muzeum je otevřeno od května do září denně kromě pondělí, v dubnu a v říjnu o sobotách a nedělích. Prohlídka trvá cca 1 hodinu a průvodci doporučují teplejší oblečení, v muzeu je totiž teplota kolem 8°C.

 

Kostel sv. Petra a Pavla

Nejstarší dosud známá architektonická pamětihodnost města z přelomu románsko-gotického období písemně doložená ve 13.století.

V jeho presbytáři se nacházejí dochované fresky ze 13. století a vzácný románský portál s obloučkovým vlysem v jižní straně, který řadí kostel  k cenným  památkám celostátního významu. Koncem 20.století prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je využíván jako, obřadní a koncertní síň a v letních měsících pak slouží jako galerie moderního umění. 

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původní gotické trojlodí bylo vyzdviženo v jihozápadní části středověkého jádra u někdejších hradeb v raných dějinách města. Hlavní pozdně románský portál z poloviny 13. století byl v polovině 14. století zaklenut křížovou klenbou. V 60. a 80. letech 18. století držiteli plánského panství barokně přestavěn, vyb

p1200895.jpg

aven a vyzdoben za účasti řady umělců, včetně místního rodáka malíře W. T. S. Schmidta. V jižní lodi a kolem kazatelny jsou zazděny náhrobníky někdejších majitelů Plané, mezi nimi i Markéty ze Žeberka, sestry krále Jiřího z Poděbrad. Severní lodi dominuje barokní oltář s obrazem Plánské madony. Zvenčí u východní strany kněžiště je umístěna rodinná tumba plánského rodáka J. F. Löwa z Ersfeldu, dvorního lékaře císaře Leopolda. Bezprostředně sousedící barokní fara pochází z roku 1708.

Jižně od objektu v ulici Na Příkopech se dochovalo torzo někdejšího městského opevnění.

 

 

 

 

 

Poutní kostel Sv.Anny

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1515 v souvislosti s jeho požárem. Za vlády hraběte Jindřicha Šlika prošel kostel v roce 1645 rozsáhlou stavební úpravou. Téhož roku bylo založeno Bratrstvo svaté Anny. Dalším požárem roku 1721 byl kostel zcela zničen, již  roku 1726 však baro

p1080060.jpg

kně obnoven,neznámým architektem pod patronací Sinzendorfů. Některé prvky výzdoby jsou připisovány dílnám Brandla, Škréty a italským malířům. Za vlády Josefa II. zaniklo Bratrstvo sv. Anny a kostel začal sloužit jako zámeck

á kaple plánských držitelů. Počátkem 20. století byl doplněn před západním průčelím o hrobku rodu Nostitzů.

Severně od kostela se nachází torzo pavilónku nad kdysi „zázračným“ radioaktivním pramenem zaniklým v důsledku blízkého dolování uranu.  Východně od kostela směrem k Plané vede stará lipová alej s torzy výzdoby někdejší poutní cesty.

 

 

 

 

Radnice a historické domy

Původně raně barokní jednopatrová radnice pochází z let 1680 – 1685. V  80. letech 19. století byla přestavěna do podoby pozdního baroka a  zvýšena o druhé patro a přičiněním J. F. Raucha vyzdobena v roce 1914 freskami. Z původní radniční budovy se dochovaly sochy Panny Marie, sv. Petra a sv. Anny na štítě (sochy vyjadřují zasvěcení plánských kostelů).p1100679.jpg

Většina domů na náměstí, částečně domy na Petrském a Zámeckém předměstí pocházejí v jádře z období pozdní gotiky a renesance, později obvykle po požárech v exteriérech byly obnovovány barokně a pseudohistoricky.

V jihovýchodním rohu náměstí je dům čp. 56 s částečně dochovaným renesančním interiérem a vý

stavním barokním štítem, kde se v současnosti nachází městské kulturní středisko a knihovna.

Centrum města je vyhlášeno jako městská památková zóna.

 

 

 

Svatojánský sloup

Byl vztyčen v roku 1712 v centrální části náměstí. Barokní pískovcová práce vzešla z rukou neznámého umělce, snad z okruhu J. Brokofa.

p1090035.jpg

Na vrcholu třístranného obelisku je umístěn sv. Jan Nepomucký jako zemský patron, pod ním na konzolách patronka horníků sv. Barbora jako připomínka dobývání drahých rud v plánském okolí, sv. Florián, patron hasičů a ochránce před požáry a sv. Šebestián, jeden z ochránců proti moru. Výzdoba kartuší po stranách soklu byla zničena v poválečných létech. Letopočty vytesané na deskách pod nohama svatých patronů dokládají opravy sloupu v letech 1774, 1861 a 1924. Kruhová balustráda okolo sloupu byla mnohokrát poškozena v důsledku provozu na náměstí.

 

 

 

 

Rozhledna na Bohušově vrchu

V roce 1908 Městský okrašlovací spolek v Plané položil základní kámen 16 metrů vysoké cihlové rozhledně. K rozhledně přiléhal malý domek určený pro strážného a k občerstvení turistů. První návštěvníci zdolali jejích 73 kamenných schodů v létě 1909. Později nahradil malý domek hostinec, který sloužil do období druhé světové války. 

p1090027.jpg

Po ní byl celý areál zdevastován a hostinec zbořen. V 60. letech začala věž sloužit jako nosič antén pro televizní vysílání. Přístup pro turisty byl omezen a posléze zcela zakázán. Na sklonku minulého století zmizely antény a Město Planá provedlo její generální opravu. 28. října 1999 byla rozhledna opět pro veřejnost otevřena a je volně přístupná.

 

 

 

 

 

Zámek

Na ostrohu západně od města se rozkládá rozsáhlý zámecký komplex vzniklý stavební činností pravděpodobně od 13. až do 20. století a tudíž obsahující stavební prvky od gotiky až po současnost.

Jako první známý držitel plánského panství a patrně i původního gotického hradu se v polovině 14. století připomíná Dobrohost z Plané. 

Poprvé v historii je přímo hradní budova zmiňována až v souvislosti s požárem Plané v roce 1395.

p1090028.jpg

V roce 1634 zde na cestě do Chebu těsně před svým zavražděním přenocoval Albrecht z Valdštejna.

Poslední šlechtičtí majitelé hrabata Nostitzové (od roku 1822) zámecký areál průběžně upravovali a dostavovali po celou dobu své držby.

V létech 1948 - 1991 využívali zámecký areál příslušníci pohraniční stráže. Poté se ocitl v soukromých rukou a  nad dalším osudem velmi cenné regionální památky se vznáší řada otazníků. Zámecký komplex nebyl doposud nikdy volně přístupný.


 

Planá v roce 1945